čivava
Čivava |
 HISTORIE
O její historii se můžeme jen dohadovat, ačkoliv byla pojmenována podle mexické provincie,
státu Chihuahua. Bohužel mnoho nářečí amerických indiánů jen chabě dovoluje smysluplný popis přírodních psů. Neuvěřitelně tvůrčí umělci, jakými indiáni jsou, používají mnohem více symbolismus než realismus a při předávání minulosti z jedné generace na druhouspoléhají na mluvené slovo vypravěče příběhů. Jedna taková pověst jasně souvisí s čivavou. Věřilo se, že malý pes by neměl být jen společníkem na onom světě, ale měl by pro svého majitele plnitdokonce mnohem vážnější úlohu. Hříchy jeho pána by se přenesly na psa, takže člověk by mohl bezpečněa nezatížený hříchy přejít na onen svět. To nebyl snadný úkol dokonce ani pro hříchu prostou duši. Převládá také názor, že pochází z posvátných psů Mayů nebo Astéků. Hliněné sošky a pozůstatky malých psů nalezené ve vykopávkách mají nespornou podobu těchto psů. Tvrdí se, že byli chováni a vykrmováni na potravu, nebo měli náboženský význam, provázeli své pány do hrobu jako průvodci nacestu podsvětím. Je zřejmé, že čivavy byly pohřbívány spolu se svými majitely, protože archeologové nacházejí kosterní pozůstatky plemene v lidských hrobech v Mexiku a Spojených státech. Ať už je jejich původ jakýkoliv, mají stále unikátní vlastnosti.Pozoruhodné je existující překvapující podobnosti mezi čivavou a fenkem, i když to neznamená, že mezi těmito obyvateli suchých pouštních míst existuje nějaké genetické spojení. Čivava dává přednost různorodé stravě, když má příležitost, vyhledává přesně stejnou potravu jako fenek: zeleninu, nejmenší hlodavce, ještěrky a hmyz. Vnímavý chovatel čivav zaznamenává jejich neodolatelné, nepotlačitelné nutkání honit a žrát brouky! Nejmenší liška má podobně jako čivava slabý chrup, což je u divoce žijících zvířat velmi vzácné, ale bohužel běžné u malých psů. Kdo ví , co se mohlo přihodit před tisíci lety? Spojily se plodně některé čeledi zvířat?Někteří historikové plemene věří, že předek čivavy byl bezsrstý pes, který přišel z Asie přes Rusko, Beringovu úžinu a to, co je dnes Aljaška. Možná existuje více hodnověrných teorií, které umísťují starověké kořeny plemene do Egypta nebo Sudánu a že migrovalo přes Beringivu úžinu nebo bylo převezeno přes Středozemí a odtud na Maltu, i když maltézáček nepochází z Malty, jak se předpokládalo,ale jde o potomka řeckých ovčáckých psů. Ke svému jménu přišel jen špatným přepisem jména ostrova. Existuje neobyčejný, ale snadný ověřitelný znak, který sdílejí maltézáček a čivava. Tím je ostrůvek měkké tkáně mezi lebečními kostmi, kterému se říká fontanela. Lebeční otvory se uzavřou u štěňat psovitých stejně jako u dětí, ale u dospělých čivav můžete na lebce snadno nalézt neuzavřený otvor. Jak to vypadá první záznam o čivavě jako samostatném plemeni byl pořízen kolem roku 1884, když ji podnikaví Mexičané v pohraničních obchodech začali prodávat turistům. První psi se dostali do Anglie koncem 19. století a lze je pokládat za předky téměř všech dnešních čivavů v Americe i v Anglii. Čivava je vznikající výstavní pes, pro svou ojedinělou povahu. POVAHA A VLASTNOSTI
Všechny čivavy mají kouzelný charakter. Jsou nejpřítulnějším psím plemenem.
Žádná čivava se dobrovolně nadlouho nevzdaluje z dohledu svého pána ( paničky ). Tento malý pes se rád účastní úplně všeho - jízdy v autě i na kole,dá se říci, že celkem rád cestuje. Takřka velikánský bude, když si vás bude hájit proti jinému psu. Vrčícía štěkající zaútočí sám na tu největší dogu. Ve vážném případě se ovšem přece jen raději schová za nohy paničcenebo páníčkovi. Přítomnost jiných psů ho zneklidňuje, a proto dává raději přednost jedincům svého plemene.Své plemeno snášejí velmi dobře a dva nebo více samců mohou být spolu, ačkoliv jim možná budete muset odpustit trochu značkování, až začnou feny hárat. Fenky nastolí ve smečce hierarchii a pak prokážou velký cit jedna k druhé.Čivava je ale velmi dobrým společníkem, je spokojena věnuje-li se jí pozornost. Je to neuvěřitelně oddaný přítel, jste její svět, ne protože se bojí být sama, jak to dělají některá společenská plemena psů, ale protože si z vás udělala střed svého vesmíru, to je znak plemene! Ze všeho nejraději bude stočená u vás, než aby např. honila motýly. Vyžaduje doteky, mazlení, povídání a vaši pochvalu. Jestliže jste příliš zaměstnání, abyste se s ní bavili nebo aby vás přemluvila k pochování, lehne si těsně vedle vás a bude čekat. Velmi rády spí rády přikryté oblečením nebo pokrývkou a budou se dokonce snažitzahrabat se mezi polštáře, aby se cítily přikryté. Může to být přetrvávající pud k hrabání obydlí v poušti? Hledání slunečního světla je další chování, které je u tohoto plemene značně rozvinuté. Je komické dívat se na čivavu, jak se kroutí na skvrnce tepla za oknem, a pak sledovat její zlost, když se probudí a zjistí, že skvrna se pohnula a nechala ji ve stínu. Čivavy jsou ideálním pro osamělé lidi, starší, handicapované a invalidy. Nechtějí nic víc než být se svým pánem a jsou zvlášť citlivé na náladu lidí. Při chmurných náladách umí svým "polibkem" povzbudit zpět k optimismu. K malým dětem se čivava moc nedoporučuje pro její křehkost a zranitelnost. Děti mladší 6 let nemají tolik citu a rozumu, aby čivavě neublížili! V tomto případě musí být rodiče dětí zvlášť opatrní, je-li s nimi v domácnosti čivava, jde především o její bezpečnost! Je-li čivava zvyklá na děti, umí je mít hodně ráda a také sama rozhodne kdy už toho hraní je dost. To se vždy někam ukryje, většinou do svého pelíšku. Štěňata čivavy, která vyrůstají s dětmi, nikdy se neobjevují problémy, když přišla do rodiny. Vždy si s dětmi zázračně rozuměla. Je-li v domácnosti více zvířat, je třeba zvážit, nebude-li čivava ohrožena. Čivava není konfliktní tvor a umí se dobře přizpůsobit danému prostředí, zvykne-li si na jiná zvířata v domácnosti, neměl by být v tomhle problém.Čivava je velmi inteligentní a čistotná! Proběhne-li mokrou trávou a zašpiní-li si bříško a tlapičky, Čeká na brzké očištění a usušení. Dává přednost raději suchu než mokru, takže v létě u vody si s ní mokra moc neužijete a z domácího koupání také není dvakrát nadšená.  |
